Paulo Coelho - citáty

Jedenáct minut

Jeden autor napsal, že člověk se nemění věkem ani poznáním, a jediné, co jej dokáže změnit, je láska. Pitomost! Tohle mohl napsat leda ten, kdo poznal pouze jednu stranu mince. Láska je skutečně tím hlavním, co dokáže lidský život z vteřiny na vteřinu změnit. Ale existuje i druhá síla, schopná přimět lidskou bytost, aby se vydala zcela jiným směrem, než původně zamýšlela: ta se nazývala zoufalství. Ano, láska snad může někoho změnit, ale zoufalství působí mnohem rychleji.


Člověk vydrží týden bez vody, dva týdny o hladu, mnoho let bez střechy nad hlavou, ale nesnese samotu. Tihle muži, stejně jako ostatní, co toužili po její společnosti, také trpěli zničujícím pocitem, že o ně nikdo na celém světě nestojí.


Celý život jsem chápala lásku jako jakési sdílené otroctví. Byla to lež: svobodný je jenom člověk, v jehož životě láska je. Kdo se někomu plně oddá, kdo se cítí svobodný, miluje nejvíc. A kdo miluje nejvíc, cítí se svobodný.


Ale i když ho ztratím, získala jsem jeden šťastný den života. Vzhledem k tomu, jaký je svět, se jeden šťastný den rovná téměř zázraku.


Kdyby měl zhodnotit poslední roky svého života, našel by snad dva tři dny, kdy se probudil, podíval na slunce – nebo déšť – a cítil radost, obyčejnou radost z toho, že je ráno, nic si nepřál, neplánoval, nic nežádal na oplátku. S výjimkou těch několika dní marnil život ve snění, zklamáních a úspěších. V touze překonat sám sebe či dojít za hranice svých možností; neustále se snažil něco dokazovat, ale nevěděl co ani komu.

09:55 / 19.9.2013